Malontské MEMORANDUM
FARA, únor 2021
„Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Článek J.M.Klimesch
Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé, znáte zřejmě tento výrok Václava Havla a budete s ním možná souhlasit, i kdybyste třeba patřili k Havlovým kritikům.
O co jde? Jako jedné z mnoha historických staveb v našem regionu jí bohužel hrozí, že zmizí, že bude muset být i přes svou historickou hodnotu stržena, aby uvolnila prostor, výhled … ale na co vlastně?
Na kostel v Malontech, německy Meinetschlag, jenž stojí za farou? Na ještě starší a historicky cennější budovu?
Nebo na jisté kulturní barbarství dnešní doby? Ano, bývalý farní dvůr v Malontech tvoří s kostelem za ním stojícím historický soubor, který by měl být nejen zachován pro obec, ale měl by se mu vtisknout nový život.
Fara ale byla poškozena během bouře roku 2016 a po částečném zřícení na konci roku 2020 to s tou „téměř ruinou“ vypadá nyní dost špatně.
Odborníci památkové péče se snažili popsat akutní opatření vedoucí k záchraně. Byly vyčísleny i první odhady nákladů, asi 2 miliony korun jako okamžitá pomoc a dalších asi 10 milionů k zajištění solidní stabilizace objektu. Kdo to může, či kdo to chce zaplatit?
Českobudějovické biskupství jako vlastník si s tou situací neví rady, a pochopitelně ani obec Malonty na řešení tohoto problému sama nemusí stačit.
Stálo by jistě za pokus podnítit aktivitu té části veřejnosti v regionu, které na kultuře záleží a která by měla chuť a možnost pomoci. Zkusme ještě otočit kormidlem a faru zachránit!
Nemusí se to zdařit, ale přinejmenším bychom se měli o to pokusit, a to zcela v duchu výroku Václava Havla v úvodu tohoto textu.
Vždyť v Malontech byla už v roce 1360 podepsána smlouva mezi rody Michalovců (Michelsbergů) a Rožmberků, podle které se měla společně rozvíjet území obou panství. Tento krok byl něco jako zrod společné jihočeské identity.
Tímto tématem se zevrubně zabývá text Johanna Matthiase Klimesche z Rozpoutí (Roßboden). Jedná se vlastně o jeho závěrečnou studijní práci na univerzitě ve Štýrském Hradci (1885).
Pokud je nám známo, dodnes nebyla tato práce ještě do češtiny přeložena. Tím by se mohlo nebo i mělo v každém případě začít, nezávisle na tom, zda se farní dvůr v Malontech podaří zachránit. Pozdě, ale přece.
Jiné zajímavé a částečně také již úspěšné projekty by byly na příklad renovace kostelů a kapliček v Klení, Mýtinách, Rychnově u Nových Hradů, Pohoří, Cetvinách, Svatém Kamení, Zátoni a Zvonkové nebo na severu České republiky také www.neratov.cz .
I v Malontech by se muselo počítat nejenom s poměrně vysokými částkami peněz, ale také s velkým objemem práce, než by bylo možno začít budovu využívat účelným způsobem (prostor pro volnočasové aktivity nebo například keramické dílny, řezbářství, kurzy starých řemesel), a to třeba v kombinaci s penzionem a regionálním muzeem. Dát budově náplň, která by odpovídala jejímu historickému významu.
V přeshraničních kontaktech směrem k Rakousku hrály Malonty velkou roli. I lidé žijící až v lesích kolem Pohoří-Buchers měli původně svůj farní kostel v Malontech.
Když byla za Josefa II. zřízena nová biskupství jednak v Budějovicích, jednak v Linci, nebyly Jižní Čechy na Praze ani Horní Rakousy na Pasově již tak závislé. Nastala vhodná doba právě pro naši oblast, aby tu za podpory panství hraběte Buquoye vznikla laboratoř mnohých pokrokových reforem.
Věhlasný pedagog Ferdinand Kindermann poslal svého nejlepšího učitele Antona Holla z Kaplice do Malont. Bydlel během své pedagogické činnosti na začátku 70. let 18. století pravděpodobně v budově fary, které dnes hrozí zbourání. Stejně tak tu působil kněz p. Josef Singer (1903-1959), který by si zasloužil zvláštní uznání za svůj aktivní protifašistický postoj. Kromě jiných tu sloužil i p. Jan Ťoupalík, autor česky psané kroniky Malont. Zemřel teprve nedávno, v roce 2008.
Nemělo by být v našem zvláštním zájmu pro nás žijící v pohraničním regionu mezi Budějovicemi, Krumlovem a Freistadtem, mezi Vitorazí, Novými Hrady a Trhovými Sviny, …ujmout se péče o tento historický odkaz a společně hledat řešení, jak najít civilizovaný vztah k tomuto dědictví a předat ho dál budoucím?
Nemohly by být Malonty to ideální místo, kde by se dalo pracovat v malém na nutných reformách pro dnešní Evropu? Jako model pro něco většího?
Jako symbol a místo, na kterém by se mohla rozvíjet část další práce na projektu hodném Nobelovy ceny, www.kohoutikriz.org , které jedinečným způsobem již od roku 1990 mapuje šumavskou německou literaturu?
Také jako nabídka služeb (čtení a překlady starých textů) pro ty, kteří by se rádi seznámili s příslušnými prameny, aby mohli prohloubit svá rodová bádání.
Nemohla by se stát bývalá fara v Malontech např. Domem sv. Františka z Assisi, jehož živým pokračovatelem je dnešní papež v Římě?
Nemohla by fara být domem, který by podporovali i lidé, kteří pravidelně do kostela nechodí, a možná se ani nepovažují za křesťany?
Inspirace pro evropskou mládež, která chce řešit problémy v demokratickém duchu a nechce se smířit s tím, že bude nečinně hledět vstříc nejisté budoucnosti?
Václav Havel by nám asi svůj výrok o naději rád připomněl právě v takových situacích.
Víc nemůžeme momentálně nabídnout, natož pak slíbit. Když se ale spojí jednotliví lidé, tak v mnoha dílčích krocích zdolají mnoho dílčích cílů. Pak by z toho mohlo být něco víc! Měli bychom se k tomuto kroku odhodlat!
Kdo se chce společně s námi do toho pustit, popřípadě i konkrétně pomoci, toho žádáme, aby jako první krok připojil svůj podpis.
Ten bychom také zveřejnili jako vyjádření svého postoje k panující lhostejnosti, a to nejen v případě fary v Malontech.
Nabízíme jak Biskupství českobudějovickému, tak obci Malonty účast na záchraně tohoto historického objektu. Další detaily budou prodiskutovány na shromáždění v Malontech, jakmile to současná epidemiologická situace dovolí.
Signatáři:
Zde průběžně aktualizueme soubor se seznamem signatářů.